Dřevostavby jsou v našich končinách opředeny nekonečnými mýty. Je to pochopitelné. Moderní sendvičové dřevostavby u nás totiž nemají zatím takovou tradici, jako třeba v severských zemích. To ale neznamená, že bychom se jim měli vyhýbat, naopak. Moderní dřevostavby splňují náročné požadavky na akustiku, odolají zubu času i ohni, čímž vyvrací veškeré nepravdy, které o nich kolují. V České republice činí podíl dřevostaveb aktuálně téměř 16 % a podle odborníků se do budoucna bude zvyšovat. S tím, jak je to s dřevostavbami doopravdy a jaké výhody skrývají, nás seznámí odborníci ze společnosti Saint-Gobain.

Že dřevostavba dlouho nevydrží? Poslouží ještě vašim vnoučatům!

Jedním z velkých mýtů je životnost dřevostaveb. Vůči těmto stavbám ve společnosti panuje obecně velká nedůvěra, protože přece nemohou vydržet tak dlouho jako klasické cihlové domky. Ovšem při správné údržbě mají dřevostavby minimálně stejně dlouhou životnost jako klasický zděný dům. „Pokročilé technologie u nových staveb zajišťují životnost dřevěné konstrukce okolo 100 let, fasádní prvky pak vydrží zhruba 50 let. To je srovnatelné s klasickými cihlovými domy,“ vysvětluje Ing. Zdeněk Černošek, produktový manažer divize Rigips Skupiny Saint-Gobain. Navíc je nutné si uvědomit, že s každou generací se mění životní styl a s ním i nároky na bydlení. V praxi to znamená, že další generace už nebude chtít bydlet stejně jako ta stávající. A v tom má dřevostavba oproti zděným materiálům nesmírnou výhodu, protože její modernizace není tak náročná – jak na práci, materiál, tak ani pro vaši peněženku. „Ať už je ale dům zděný, nebo ze dřeva, vždy záleží na kvalitě provedení stavby a následném chování majitelů k domu. Postupem času totiž každý dům ohrožují různé okolní vlivy a rizikové faktory, tedy počasí, nekvalitní údržba a tak dále. A nezapomínejme, že množství použitého dřeva je i v klasickém zděném domě velké, zejména u krovu. Kolem něj se ale otázky na životnost vůbec neobjevují,“ říká Zdeněk Černošek.

Dřevostavba shoří jako papír – další mýtus

Mýtus, že dřevěný domek rychle shoří, je velmi pevně zažitá představa. Stejně jako domy postavené z tradičních stavebních materiálů musí i dřevostavba splňovat platné a pevně dané protipožární předpisy, a ty jsou pro všechny stavby stejné. „Například v případě roubenky či srubu jsou stěny tvořeny kulatinou nebo hraněným dřevem, které má velký průřez a zbytkovou vlhkost. Ta se při hoření musí nejprve odpařit, a tím hoření zpomaluje. Oheň navíc v případě masivních kusů proniká pouze do vrchní části a postupně uhasíná,“ doplňuje odborník z Rigipsu. Takzvaná uhlíková „krusta“, která se vytvoří na povrchu, totiž zabrání přísunu vzduchu. Dále si pak dřevo nepoškozené ohněm zachovává pevnost a tuhost, takže konstrukce jsou i po uhašení požáru stabilnější než ty z ocele či železobetonu, které mají při velkých teplotách naopak velkou roztažnost a sníženou nosnost, takže jsou v případě požáru dalším nebezpečím pro člověka.

Obavy spjaté s ohněm tedy v případě dřevostaveb nejsou vůbec na místě. Ještě lepší vlastnosti při případném požáru pak vykazují tzv. sendvičové konstrukce na bázi dřeva. Nosná konstrukce je opláštěná většinou materiály, které jsou nehořlavé, jako jsou sádrokarton, sádrovláknité desky, minerální tepelná izolace a podobně. „Mnohem nebezpečnější je pro obyvatele dřevostavby vzplanutí interiéru, tedy nábytku, textilu a spotřebičů, než samotné konstrukce,“ uzavírá Zdeněk Černošek.

Všudypřítomné zvuky a dupání? Ty v dřevostavbě opravdu neuslyšíte

Dřevo si obstojně poradí také s akustikou, protože dokáže pohltit zvukové vlny. „Záleží ovšem na architektovi, jakou roli a funkci využitelnému materiálu dřeva přiřadí, protože už při návrhu je důležité na zvukovou izolaci myslet. Ideální je, když se dřevěná konstrukce opláští sádrokartonovými deskami, které napomáhají společně s vloženou izolací, např. minerální vatou ke zlepšení akustiky. Základem pro ideální fungování je správný návrh konstrukce, volba jednotlivých materiálů a samozřejmě provedení jednotlivých detailů,“ doplňuje odborník z Rigipsu.

Share This